Souhrn poznámek zachycují posledních 4 měsíců, reflektující naši společnou práci na semestrálním projektu. Prosím o shovívavost, tato “case study” je stále v procesu zpracovávání.

ÚVOD 

Co jsem udělal    

Spojení designu a možností jak řešit důležité problémy dneška je pro mne cesta, nad kterou nemusím nijak zvlášť přemýšlet. Prostě to tak je. Proto jsem zvolil bez váhání téma, které by mohlo pomoc zlepšit nejen enviromentální programy pro středoškoláky na Kaprálově Mlýně, ale i obecně vzdělávání mladých dospělých v rámci klimatické krize. Řekl jsem si, pojďme to zkusit a uvidíme. S Kaprálovým Mlýnem jsem měl možnost se seznámit, když jsem pro ně připravoval jejich nové webové stránky, a díky této práci jsem si uvědomil celkový potenciál místa a jejich mise. Také jsem měl to štěstí pobýt tam několik dnů a poznat místo samotné a jeho překrásné okolí.

Hned první semestr jsme do toho skočili rovnýma nohama, vytvořili jsme tým pro náš Design Hackathon, na který jsme se potřebovali připravit. Proběhlo několik online diskuzí a vzájemného sdílení před hackathonem a samotné dva dny na design hackathonu.

Po hackathonu jsem byl přesvědčený, že musíme pokračovat dál. Intuitivně jsem věděl, že i s tím málem, co víme,  jsme přišli na něco, co dává smysl. A snažil jsem se přesvědčit ostatní, že má smysl dál pokračovat. Měli jseme spoustu nápadů, z nichž jeden nejvíce rezonoval s týmem na hackathonu. Vymysleli jsem podpůrnou platformu: web, mentoring expertů, mentoring spolužáků etc. pro nadšené absolventy programu Klimatická Naděje pro střední školy na Kaprálově Mlýně. Tato platforma by dala už motivovaným studentům sílu a vzájemnou podporu dokončit jejich projekty a pokračovat dál v dalších tématech. Ředitel Kaprálova Mlýna s výsledkem souzněl a připadalo mu slibné toto dále rozvést.

Hned po té se k tomu připojil další nápad spojit bývalé a současné studenty KISKu, aby předali Transition design (odkaz) zkušenosti například pomocí přednášek a workshopů středoškolským studentům a skautům, co prošli programy na Kaprálově mlýně a zároveň chtějí dál rozvíjet své osobní projekty. Naštěstí jsem dostal  také doporučení pokusit se naše zjištění podpořit daty, které získáme jen díky výzkumu.

Co si o tom myslím a co uděláme příště

Stále se pohybujeme na začátku. 

1) Když bychom se bavili o “4 planes of UX: Strategy, Scope, Structure, Skeleton Surface (odkaz)”, tak jsme zatím ve fázi Strategie: Strategie - důvod existence produktu nebo služby, pro koho to děláme a proč by to používali. Základní otázkami jsou: Kdo jsou naši uživatelé, jaké jsou jejich potřeby, co jim chceme předat, co od toho očekáváme (náš business goals), Jak můžeme měřit úspěch? Je to IFDS – Inovativní, proveditelné, žádané a udržitelné?

2) Pojďme hledat pákové body (odkaz) - kde v tom celém systému najdeme bod, s kterým dokážeme uvést změnu do pohybu?

3) Ke sladění vlastních představ a očekávání by nám lépe pomohl Wardley mappping.(odkaz) (proč)

4) Příště potřebujeme mít v týmu dané jasné role a způsob vedení schůzek.

5) Mít mentora, s kterým můžeme konzultovat naše pokroky.

Kvalitativní výzkum 

navazujeme na výzvu z hackatonu​ s touto otázkou:

"Jak bychom mohli obohatit program Klimatická naděje ​  

na Kaprálově mlýně, aby se jeho absolventi cítili silnější ​  

ve svých následujících proklimatických aktivitách?

Team

Co jsme udělali

Od začátku nebylo jasné složení a zda se do toho vůbec pustíme. Předchozí tým z hackathonu se témeř celý rozpadnul, buď z důvodu nejistoty, jak bude náročný další semestr anebo to pro některé už nebylo téma.

V jeden moment jsem zbýval už jenom já sám a už jsem také uvažoval, že si vyberu nějaké jiné téma. Představoval jsem si, že udělám alespoň 6-10 hloubkových rozhovorů. Nedokázal jsem si ale představit, že bych zvládnul sám tolik hloubkových rozhovorů, abych získal nějaké hodnotné výsledky.

Naštěstí ale přišla konzultace s lektorkou Terezou a díky jejímu povzbuzení a návrhu to zkusit pojmout jinak jsem se nevzdal. Navrhla místo hloubkových rozhovorů zkusit získat data pomocí focus group. Takto se k nám hned tedy přidala Galina, Tomáš a Martina. A Stáňa už byla vlastně načatá, takže se přidala také. Tímto se nám vrátila polovina předchozího týmu, plus jsme získali velmi zkušenou Galinu, která má výzkum v malíčku.

Náš výsledný tým se skládal z kolegů: Stáňa Mutlová, Galina, Tomáš, Martina Krivošová

a já. 

Co si o tom myslím

Byly to momenty vzrušení a radosti, že se vrhneme na něco velkého, zásadního a že náš projekt bude pokračovat. Naše nálada byla po celou dobu vcelku pozitivní bez velkých frustrací. Převážně jsme pracovali individuálně a jen se scházeli na společné synchronizační online schůzky, kde jsme se radili, řešili spolu v Miru naše výsledky a následně si rozdělovali úkoly. Náročné na tom bylo to značné množství hodin strávených na společných konzultacích převážně po večerech. Také jsem měl pocit, že nestíhám a nemůžu tomu dát tolik energie a pozornosti, kolik bylo potřeba. Snad největší společnou frustrací bylo, kterou jsem vnímal i já, že jsme si nedokázali říct jaké a čí budou přesné role zvláště ve vedení našich schůzek. Měl jsem ze začátku auru leadera, protože jsem byl nositel tématu, ale chyběli mi zkušenosti leadera a neměl jsem z toho dobrý pocit.

Ačkoliv jsme byli tým, byli jsme často na spoustu úkolů sami. Otázkou je, jak by to šlo jinak, a snad lépe, když bychom měli možnost pracovat přímo spolu.

Co udělám příště

Příště musím zařídit, abych měl k dispozici mentora, s kterým bych se mohl radit, jak tuto pozici zastat a být skutečně leaderem.

Proces I.  - rozhovory

 Co jsme udělali

Řešení, které jme vybrali, nám na konzultaci navrhla Tereza: Aby bylo reálné téma během semestru stihnout zvolili jsme Focus Group - nástroj pro rychlé a efektivní řešení, jak získat spoustu vhledů. Byli jsme nadšení a vrhli se do akce.

Téma a výzkumná otázka pro naší "fokusku":  "Co potřebují mladí (15 – 18 let), aby se účastnili aktivit snažících se o řešení kliamtické krize?"    

Jaké jsou motivace těch, co se do proklimatických aktivit zapojili / zapojují?​

S jakými překážkami se potýkají v průběhu svých proklimatických aktivit?​

Jaké překážky mohou stát v cestě těm, co se do proklimatických aktivit nezapojují?​

Cílová skupina, kterou jsme chtěli zkoumat byli: Mladí dospělí (do 25 let), kteří už mají předchozí zkušenosti se zapojením do proklimatických aktivit.

Je nutné dodat, že tento výzkum jsme dělali s vědomím, že výsledky našeho zkoumání tedy kvalitativní výzkum přeneseme do dalšího předmětu kvantitativní výzkum a to pomocí online dotazníků s lehce pozměněným týmem.

Paralelně s tímto scénařem s přípravou na fokusky, jsem už začal připravovat scénář na testovací hloubkové rozhovory, byla to možná intuice, možná ješitnost, ale určitě správný krok. Věřil jsem, že nám tyto pilotní rozhovory pomůžou otestovat otázky. A když se uskutečnil první rozhovor, výsledek nám hned dal spoustu energie.

Přes kontakt na ředitele Kaprálova mlýna jsme ​s nabídkou účasti ve focus group oslovili mladé dospělé už zkušené v proklimatických aktivitách. Já jsem oslovil lidi ze své bubliny a začal plánovat další rozhovory.

Galina se Stáňou začali připravovat scénář "fokusky" a nakonec i celé zázemí a provedení. Bohužel, ozvalo se nám tak málo zájemců, kteří navíc k tomu všemu, nakonec později rušili i možnost účasti na "fokusce" . S těmito participanty se naštěstí alespoň provedly hloubkové rozhovory.  Kdo by měl na povídání s námi čas, když je konec školního roku?​ Naše výzva posbírala 4 zájemce, neshodujících se v nabízených termínech. Jak to nakonec probíhalo​? 

- 4 individuální hloubkové rozhovory s přihlášenými na focus group.​   ​

- 3 individuální hloubkové rozhovory s dalšími zkušenými mladými lidmi, které jsme oslovili skrz osobní síť kontaktů a dále přes metodu snowball.​  ​ 

- Rozhovory se 3 lektory Kaprálova mlýnu, abychom zmapovali také jejich zkušenosti a pohledy s ohledem na naše výzkumné otázky.

- Všechny rozhovory jsme realizovali v květnu 2023.​

Co si o tom myslím

Rozdíl mezi věkovou skupinou určenou v tématu a věkem samotných respondentů byl pro mne zásadní. Bylo pro mne důležité mluvit s lidmi, co už mají nějaké zkušenosti a tyto poznatky po té přenést do dotazníku pro nižší věkovou skupinu. Chvíli mi však trvalo, než jsem o tom všechny dostatečně přesvědčil. Rekrutace byla asi nejdramatičtější a nejvíc frustrující část výzkumu. Měl jsem sice štěstí, že mám spoustu osobních kontaktů, hlavně díky tomu, že se sám pohybuji na okraji této scény, ale načasování bylo proti nám.  Průzkum jsme plánovali na polovinu května, ale jak nám pozdě došlo, mělo nám být zcela jasné, že všichni studenti jsou obzvláště vytížení před koncem školního roku.

Co udělám příště

Příště by nám pomohlo více se nad vším zamyslet, jaké bariéry mohou nastat a být na ně více připraveni.

‍

‍

Proces II. - zpracování a vyhodnocení

Co jsme udělali

Hodně pomohly různé "technické vychytávky" - které pomohly udělat hrubý transcript z audio nahrávky a které pomohly ručně, ale snadno, projít a očistit text. A následné kódování (odkaz) v rozhovorech, hledání bariér, motivací, inspirací a jejich shromažďování. Tento proces nám následně začne vytvářet obraz celé situace. (viz obrázek: výsledný Miro (odkaz) board - každý lísteček reprezentuje nějakou myšlenku participanta z rozhovoru. Lístečky jsou pak seřazeny podle témat )

Aha momenty - zajímavosti z našeho zjištění

- Jednou z největších motivací pro studenty je zapojení jejich kamarádů a komunita, kam mohou patřit.

- I přes aktivitu KM a dalších organizací studentům stále chybí příklady/inspirace, co vše by se dalo dělat.​

- Skauti mají blíže k zapojení do eko aktivit, ale překvapivě se jim věnují povrchně - třídění odpadu, zadržení dešťové vody v sudu u klubovny, ....​

- Studenti na střední nemají moc volného času, jsou velmi časově vytížení.​

- Workshop Klimatická naděje, pro který jsme chystali výzkum, se stále ještě tvoří a vypadá to, že se ještě dlouho tvořit bude.​

Jiné?

Co jsme zjistili o bariérách...​

STUDENTI

- Málo zkušeností a znalostí​

- Nedostatek podpory v sociální bublině​

- Bojí se do něčeho zapojit sami​

- Pocit bezmocnosti​

 - Negativní reakce okolí​

  LEKTOŘI​

- Komplexita tématu​

- Izolovanost / osamělost studentů​

    - Problém diskutovat otevřeně​

citace z rozhovorů    

"Já si myslím, že spoustu lidí se do ochrany klimatu nezapojuje, protože v tom nemá zastání ve své sociální bublině. A že když se o té akci dozví, tak mají strach se do toho připojit." Student/ka​

"My jsme hodně vnímali, co nám jako nefunguje, a viděli jsme, jak to může někdy fungovat líp. Ale nevěděli jsme, jak na to, a ani jsme nevěděli, komu si říct o tu pomoc." Student/ka​

​"Mě obecně hodně ubíjí, když mám pocit, že věci leží jenom striktně na mně. Jasně, každej má svou zodpovědnost, a je to tak, ale je pro mě jako důležitý mít pocit, že fakt jsme v tom spolu." Student/ka​

"Ty lidi nejsou propojený mezi sebou. To znamená, že nemají pocit, že by to vlastně stálo za tu energii." Lektor/ka​

Co jsme zjistili o motivacích...​

STUDENTI​

- Komunita, výměna názorů​

- Pomáhám, protože umím a můžu​

- Kladný vztah k přírodě od dětství​

- Sebevzdělávání, osobní růst​

LEKTOŘI​

- Zažít úspěch​

- Pozitivní příklady z praxe​

- Síťování, propojování studentů​

   citace z rozhovorů     

"A zároveň tím jako žiju, jako tím klimatickým hnutím, protože je v něm zapojený hodně kamarádů, tak.​ Je to takový jako téma z různých stran, jakoby hodně kolem mě." Student/ka​

"Je teď pro mě důležitý se zkrátka vzdělávat i o tom tématu klimatu. Sem a tam. A to je to, na co se chci soustředit. Vlastně. Myslim si, že je to pak využitelný. Kdybych chtěla lépe edukovat o klimatu než dřív, anebo jako pro nějaké odborné působení v této oblasti." Student/ka​

"Jakoby nějaká naděje, naděje i zítřky, ale zároveň i jakoby doufám, že vlastně tím, co vím, nebo tím vlastně, o co se zajímám, tak třeba můžu i nějak přispět do té komunity nebo aspoň doufám." Student/ka​

​"Je tam něco, kde zažijí nějaký úspěch, a mají pocit, že jsou součástí toho řešení a prostě toho problému. Aby tam nebylo něco abstraktního a neuchopitelného, ale aby prostě zažili něco konkrétního." Lektor/ka​

Na naše výstupy z kvalitativního výzkumu jsme navázali s kvantitativním výzkumem

Cílem je ověřit, jaké jsou bariéry, motivace a inspirace studentů středních škol ​  

u zapojení se do skupinových proklimatických aktivit.​

 Kde data sbíráme: SOŠ pro ochranu a obnovu životního prostředí - Schola Humanitas Litvínov, Gymnázium Pierra de Coubertina (Tábor)​

 Jaké máme hypotézy:​   

- Středoškoláci vnímají, že klimatická změna je problém.​

- Středoškoláci potřebují komunitu, nějakého parťáka, aby se zapojili.​

- Středoškoláky inspirují vzory v jejich blízkém okolí (rodina, spolužáci, ...).​

- Převažuje nejistota, neznalost a nedostatek podpory dělat věci pořádně.​

- K zapojení se do proklimatických aktivit jim chybí větší podpora z okolí.​

​

Co si o tom myslím

Zpracování rozhovorů mne velmi baví, je to jako hledání drahokamů. Pravda je, že jsem si během tohoto procesu uvědomil, kolik chyb jsem způsobil, kolik promarněných otázek. Ale i tak jsem měl z toho vždy dobrý pocit. 

Co udělám příště (vybrané myšlenky ze společného týmového boardu)

Dobíjet si energii a tu nejlépe předat i týmu, zvláště je-li jen online.​

Nastaviť pravidelné tímové stretnutia, ideálne v rovnakom čase každý týždeň.​

Umět si říct o pomoc.​

Rozdělit si role v týmu a snažit se zapojit všechny do komunikace, aby nevznikla "hluchá" místa.​

Týmová spolupráce s využitím kolektivního vědění je super. Všichni dohromady víme víc, než každý jeden z nás.​

Úlohou výzkumníka je pýtať sa a nereagovať! Aj keď je niekedy ťažké ostať ticho!​

Zjišťovat průběžně očekávání členů týmů a ladit je.​

Mať pripravený plán B! A vedieť správne a zavčas odhadnúť, kedy je čas upustiť od plánu A!​

 Jaká témata můžeme otevřít?​ (vybrané myšlenky ze společného týmového boardu)

Třeba téma komunity, jak můžeme pomoci dát dohromady stejně smýšlející lidi?​

- “Tinder“ ve verzi pro environmentálně smýšlející lidi​

- zaktivizovat komunitu kolem KM​

    - oslovit aktivní lidi, aby kolem sebe začali tvořit komunitu a tu v nějakém momentě propojit​

- kroužek na škole​

- speciální oddíl Zelený skaut​

- Pokračování ve 3. semestru :)​

​

‍