Design Hackathon, leden 2023

Ve dnech 27. a 28. ledna 2023 jsme se s více než polovinou spolužáků sešli na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na dvoudenním intenzivním hackathonu. Byla to první velká offline akce v našem jinak distančním studijním programu Design informačních služeb. Hlavním cílem tohoto hackathonu bylo projít kompletním procesem designového myšlení.  I přesto, že jsme vstupovali do procesu jako “Učedníci”, řešení, s nimiž jsme přišli, byla velmi kvalitní a budeme se jimi dále zabývat.

Úvod

V prvním semestru Designu informačních služeb na KISK na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity jsem absolvoval předmět  Designové experimenty. Součástí předmětu byla praxe -  designový hackathon (DH), kde jsme měli možnost vyzkoušet si designový workshop pod vedením facilitátorů. Bylo to první velké setkání “naživo" v našem jinak dálkovém studijním programu. Pro lepší spolupráci jsme se rozdělili do tří skupin. Každá skupina si vybrala vlastní téma na základě přinesených nápadů. Náš tým byl složen z těchto designérů: Stanislava Mutlová, Martin Ondra, Jana Hanfová, Martina Krivošová, Kamila Zahradníčková (online), Jindřich Staněk a Tomáš Štefek (facilitator)

Cíl

Cílem DH bylo projít si designovým procesem Double diamond a v rámci něj vyzkoušet techniky, které nám umožní v rámci týmové spolupráce a dojít tak k možnému řešení naší designové výzvy. Současně bylo cílem či výzvou, vyzkoušet spolupráci ve skupině lidí, která měla možnost potkat se naživo poprvé, do té doby jsme se mohli poznat jen díky online komunikaci.

Do DH vstupoval můj tým s tím, že chceme připravit službu nebo produkt pro skautskou základnu a středisko ekologické výchovy Kaprálův Mlýn (KM). Od začátku jsme si hráli s představou, že rozšířené reality nebo virtuální reality by mohlo být nástroj k našemu řešení. 

Jednou z činností, kterou se KM zabývá, je mimoškolní vzdělávání převážně pro studenty gymnázií a středních škol pomocí badatelských metod. V nedávné době rozjel KM i pilotní program s názvem Klimatická naděje, který předává studentům tzv. kompetence pro kolaps v nejistém světě.

Příprava na hackathon

Organizace a příprava našeho týmu byla živelná, tápající a ne koordinovaná. Neznali jsme naše kompetence, které by celé přípravě daly jasnou strukturu. V tomto vidím svůj nedostatečný úsudek, jelikož jako nositel tématu a visionář jsem neměl obdobné zkušenosti. Zároveň jsem intuitivně tušil, že to zvládneme. Sám jsem tápal: Vnímal jsem rozpor v tom, že proces Double Diamond, který byl hlavní středobod DH, má začínat výzkumem, který náš tým neměl, k tomu jsme měli mít před DH připraveno znení Designové výzvy (DV), což se nám také nepodařilo. Věděl jsem, že naše představa o zlepšení programu na KM má smysl, nedokázal jsem ale určit co a jak. Už během příprav ve mne rostla frustrace, že náš tým není jednotný v tom, jak by měla vypadat příprava. Naše týmová nezakotvenost byla způsobená i tím, že bohužel nikdo kromě mě neznal KM v bližším kontextu.

V tomto bodě sehrál klíčovou roli Tom Kozel, ředitel KM, který pro nás představoval roli stakeholdera, zadavatele a experta. DH se účastnil osobně a podstatné informace nám všem sdělil až v rámci DH. 

Očekávání

Na DH jsem přicházel s očekáváním, že si zažijeme aplikaci designového procesu, a projdeme si různé techniky a zažijeme spolu s ostatními studenty dva dlouhé dny plné designu. Z našeho týmu jsem měl dobrý pocit, že tuto novou zkušenost zvládneme bez konfliktů a s humorem. Důraz od našich lektorů byl tedy kladen spíše na design metody a techniku než na samotné výsledky. Počítal jsem s tím, že přítomnost stakeholdera nám pomůže vyjasnit si DV a pomůže hned řešit naše otázky. Také jsem věděl, že máme zkušeného fasilitátora, který nás tím vším provede. Byl jsem odevzdaný a těšil jsem se.

Proces designového hackathonu

DH byl pro nás navržen tak, abychom si během dvou dnů prošli procesem Double diamond (design council link). Podstatou dvojitého diamantu je důraz na divergentní a konvergentní myšlení, nejdříve se naše myšlení otevírá všem možnostem a tvoří třeba množství originálních nápadů a poté se myšlení zužuje, filtruje  a koncentruje na jeden nápad. Tento způsob myšlení se dvakrát opakuje. Poprvé řešíme definici problému a podruhé hledáme řešení. Objevování, definování, ideace a prototypování s iterací.

K naší frustraci, asi typickou pro začátečníky, vedlo to, že náš proces neprobíhal lineárně tak, jak nám krásně znázorňuje diagram Double diamond, ale tak ,jak nejlépe dokazuje obrázek typický pro tento proces.

Krok 1: Objevování 

Začínáme tím, že si navzájem uvědomíme naše týmové hodnoty a s čím do DH přicházíme.

Vypsali jsme si naše hodnoty a motivace, vybrali jsme si: respekt k mládí, pozitivita/optimismus ke klimatické krizi, transformace, imerzní zkušenost, zodpovědnost, imaginace, empowerment, komunita, podpora.

Následovala diskuze o to, com víme a nevíme k naší DV. Jaká máme data, už hotové výzkumy které nám doporučil KM, co z toho můžeme vyvodit. Jaké máme nápady a myšlenky.

Dali jsme si do kupy, co víme. Jedna část týmu připravila informace o všech stakeholdrech a druhá o studentech, pro které to “vzdělávání budoucnosti” připravujeme.

Bloudíme v mlze.

Krok 2: Definování

Další aktivitou bylo objasnění stakehodlerů a definice proto person v celém systému našeho problému. Stále bloudíme v mlze. Frustrace narůstá a dá se krájet. 

Během definování se objevila od Tomáše z KM zásadní informace, která nám byla do té doby neznámá a to, že KM pilotuje dva roky program Klimatická naděje ve spolupráci s organizací Na Zemi. V tomto 5 denním programu pro studenty středních škol se pomocí imerzních technik např. LARP pokouší probudit ve studentech pozitivní představu budoucího světa a poslední den si studenti vlastní projekt, na kterém by pak dále sami s pomocí jejich učitele pracovali. Tohle byl pro nás zlomový moment. Od tohoto momentu jsme začali stát na pevné půdě, byla to chybějící informace (článek), která nás nyní začala vést a s tím, co jsme již věděli z předchozích výzkumů nás vyvedla z mlhy. 

Začali jsme přemýšlet, jak toto můžeme podpořit a hledali jsme náš vstup do tohoto programu.

A začínali jsme být už jen kousek od naší designové výzvy. 

Naděje a energie narůstá.

Definice designové výzvy 

Slovem večera a hlavní myšlenka problému, který řešíme se stalo slovo *empowerment*. Natrápili jsme se hodně s překladem této metafory do češtiny, bez úspěchu. Nakonec jsme se dohodli pod časovým tlakem, už byl večer, že budeme pracovat s tímto anglickým zněním.

Konečné znění DV:
‍“Jak bychom mohli obohatit program Klimatická naděje Kaprálova mlýna tak, aby se jeho absolventi cítili silnější v boji proti klimatické krizi?”
‍K tomu jsme doplnili klíčová slova: empowerment – kontinuita – komunita – transformace

Krok 3: Ideace

Možná ta nejhravější část celého design procesu. Limity neznají hranice a povinností je nechat tvůrčí energii proudit, co to jde. Někdy to ale může jít ztuha. Pomocí různých ideačních technik, shlukování nápadů, hlasování je výsledkem jedna myšlenka, ze které se vyvine prototyp.

Poznámky k jednotlivým technikám.

Nejhorší nápady na světě

Zadání, které jsme dostali, bylo přijít s tím, co by způsobilo přesný opak toho, čeho chceme dosáhnout. Od našeho facilitátora to byl skvělý tah, nálada se uvolnila a začaly padat nápady, které odpovídaly uvedenému zadání. Zároveň jsme si určili hranici, kde nechceme být.

‍

Crazy 8 a Dot Voting

Během tohoto cvičení jsme dostali za úkol během 8 minut vytvořit 8 nápadů možných řešení nejlépe pomocí kresby.  1 nápad = 1 minuta. Na konci cvičení každý člen představí své nápady a facilitátor je přiřazuje do skupin. Na konci cvičení se hlasuje pomocí teček, každý jich má podle počtu účastníků, a nápad s nejvíce hlasy vyhrává.  Tohle cvičení bylo hodně náročné a mohlo být i pro mnohé frustrující. Chápu, že jsme byli ve fázi sprintu a potřebovali jsme se něčeho chytit. 

V reálné situaci by tento způsob mohl snadno vyřadit i jiné skvělé nápady, připadalo mi, že hodnocení byla až příliš subjektivní.

Magic Moment

Magic Moment vyjadřuje nejlepší variantu toho, co chceme, aby uživatel prožíval, když k řešení svého problému použije náš produkt. Obvykle se jedná o kreslený story board o sedmi políčkách a čtvrté uprostřed který je ten největší a "where magic happends" Magic moment navazuje na nápad vybraný pomocí Dot Voting techniky

Prototypování a iterace

"Pokud se za svůj prototyp nestydíte, pak jste s jeho testováním čekali příliš dlouho."

Je to moment, kdy musíme jít "s kůží na trh" a ukázat výsledek naší práce potenciálním uživatelům. Tohle může být bolestivé.

Cílem bylo 

Představení potenciálním uživatelům prototyp a zjistit, zda je to pro ně pochopitelné a zda to rezonuje s jich problémem, či jej dokonce pomáhá řešit. Představení prototypu má shromáždit zpětnou vazbu, názory, přijít s novými otázkami a novými nápady.

Co jsme udělali

V našem případě jsme připravili online storyboard připravený do slide show a doprovozený výkladem. Setkali jsme se s dvěma domluvenými dobrovolníky z KM na video online platformě a provedli je naším storyboardem. (au au auuuu) Položili jsme jim pár otázek a dostali odpovědi. Tohle byla asi nejslabší část našeho DH, možná i proto, že jsme šli do toho s vnitřní nejistotou, že netestujeme na naší cílové skupině. Přesto, že respondenti nebyli středoškoláci, se jim náš nápad líbil a dokázali si naše řešní představit, navíc projevili ochotu poskytovat studentům mentoring.

Druhé testování bylo představení slide show Tomášovi z KM a jeho kolegyni Lucce. Naše představa podpory motivovaných studentů, která by mohla udržet jejich energii a dál pokračovat v jejich vlastních projektech, je velmi zaujala. A v podstatě byli velmi nadšeni, že jsme vnesli do jejich myšlení nové podněty, které stojí za to s naším týmem rozvíjet. 

Prototyp:

scénář pro storyboard

Situace:

Skupina studentů absolvuje poslední den programu Klimatické naděje na KM a je jí nabídnuta možnost na vytvoření vlastního projektu.

Zde vstupuje do procesu naše řešení:

Lektor kurzu nabídne studentům platformu sdílení dobrých zkušeností a komunitu mastermind / mentorů. Tato platforma může být třeba web s přehledem již hotových či probíhajících projektů, které mohou replikovat či  se jen inspirovat. Tyto projekty mohou mít zdokumentovaný proces, mohou zde být představení tvůrci projektů. Součástí této platformy je komunita studentů a bývalých absolventů kurzů na KM, komunita mladých lidí, kteří si vyměňují rady, zkušenosti (např. jak si dát žádost o dotaci na městský úřad pro jejich projekt). Je zde také možnost propojení s mentorem, který je může naučit jak vést projekt, jak pracovat s komunikačními fauly, jak vést tým apod. Díky tomuto se aktivní studenti cítí podporovaní a empowered. Cítí sílu dál pokračovat a inspirovat se studenty, kteří dříve byli tam, kde oni právě začínají. Jednoduše: Sdílení dobré praxe, komunita a podpora tvořená zespodu, mentoring expertů, předávání zkušeností online i offline, spolupráce.

Poznatky, které si odnáším a ponaučení do budoucna

Systematická dokumentace procesu a psaní poznámek, či jiný způsob zachycení myšlenek, ulehčí další zpracování DH a jeho reflexi. 

Tým je základ, bezpečné prostředí v týmu umožní "jít s kůži na trh", nebát se improvizovat, přiznat vlastní nedostatky, být inkluzivní. Mít shodu na vizi a motivaci s čím do DH přicházíme.

Přípravná fáze před DH je nezbytná. Umožní týmu se ponořit do tématu a naučit se maximum.

Mít možnost prozkoumat témata řešení i vzdáleně podobná, neortodoxní či provokující, to umožňuje najít i jinou perspektivu. 

Důležitá je i přípravná fáze k zajištění testerů prototypu v ideálním případě mít alespoň 5 potenciálních uživatelů. To podle mne znamená oslovit alespoň 20 lidí, z nichž pravděpodobná většina může odpadnout z různých důvodů.

Je-li tým připravený, je schopen využít náhody, využít inspiraci a najít sílu k restriktivnímu zúžení toho, s čím je možné pracovat.  

DH v hybridní verzi je opravdová výzva a nelze podceňovat způsob zapojení účastníků.

Facilitátor je pro nezkušený tým nezbytný, už jen tím, že nemusí být vtažen do procesu tvorby řešení problému, a tak může tým dozorovat zvenčí svým nadhledem, pomoci ven ze slepých uliček. Důležitost této role vidím i v udržování energie, ať už skupinové či kalorické.

Za nezbytné také považují prezentační dovednosti, skicování nápadů a celou škálu komunikačních dovedností. 

Znalost osobnostních typů lidí v týmu by možná pomohlo k rozvinutí týmové spolupráce.

Ačkoliv jsem byl "vedoucí – mluvčí týmu", jelikož jsem byl nositelem tématu, necítil jsem se kvůli mé nezkušenosti kompetentní v důsledném vedení týmu. V tom, co je podstatné a není, a to způsobilo i naši nepřipravenost na DH.

Závěrem

DH ve mne zanechal velmi dobrý pocit a odešel jsem nabitý energií i navzdory frustracím, které se objevily kvůli naší nedostatečné přípravě. Myslím, že jsme naťukli téma, které je v této fázi zajímavé pro KM, sami projevili zájem téma dál rozvíjet. 

Chtěl bych také poděkovat všem: od svých kolegů v týmu, facilitátora Tomáše Štefka a ředitele KM Tomáše Kozla. Velký dík patří organizačnímu týmu z řad studentů a lektorů, kteří pro nás vše zajistili, zorganizovali a umožnili nám si vyzkoušet teorii v praxi. A členům týmu Stáně a Martinovi, kteří skvělým a odlehčeným způsobem připravili závěrečnou prezentaci. Martině, která dokázala lehce navrhnout, vysvětlit a namluvit náš prototyp. Janě, která nás zachránila jednoduchou ilustrací a nakreslila konečný prototyp. Kamče, která do toho všeho vkládala skvělé otázky, zároveň mne mrzí že se nám ji nepodařilo víc vtáhnout do procesu, a byl to pro ni pouze náročný dvoudenní online meeting. Myslím, že každý toho přinesl mnohem víc než jsem napsal, ale teď nedokážu být více konkrétní.